www.004.cz >Homosexualita > Proč to není nemoc?

Autor: -hsx->, Téma: Homosexualita, Vydáno dne: 05. 11. 2017
Článek pochází z internetového magazínu 004.cz, ISSN 1214-4452. Všechna práva autorů vyhrazena.

Protože je biologickou alternativou vývoje mozku stejně jako heterosexualita. Centrum sexuální orientace je na jediném místě. Buď se mozek vyvine jako heterosexuální, nebo jako homosexuální. Pokud jedinec není schopen rozhodnout, jaká je jeho orientace, označí se za bisexuála. Nemoc se dá léčit, heterosexualita ani homosexualita se měnit nedá, aniž bychom člověka nemrzačili. Nemocný se chce vyléčit, nemoc způsobuje bolest a může být smrtelná. Nemoc způsobuje zhoršení zdravotního stavu. Nemocný si přeje zbavit se nemoci. Myslíte si, že si homosexuál přeje být léčen?

Protože je biologickou alternativou vývoje mozku stejně jako heterosexualita. Centrum sexuální orientace je na jediném místě. Buď se mozek vyvine jako heterosexuální, nebo jako homosexuální. Pokud jedinec není schopen rozhodnout, jaká je jeho orientace, označí se za bisexuála. Nemoc se dá léčit, heterosexualita ani homosexualita se měnit nedá, aniž bychom člověka nemrzačili. Nemocný se chce vyléčit, nemoc způsobuje bolest a může být smrtelná. Nemoc způsobuje zhoršení zdravotního stavu. Nemocný si přeje zbavit se nemoci.

Myslíte si, že si homosexuál přeje být léčen? Myslíte si, že si přijde nemocný?

Nikoliv.

Vnitřní spokojenost s menšinovou orientací je také záležitostí věku jedince, trvání jeho coming outu a dalších osobních specifik, ale velkou roli zde hrají postoje sociálního okolí. Pro ilustraci uvádím výsledky průzkumu J. Talandové (1997). Ze souboru 111 lesbických žen (které udržují nějakou formu kontaktu s ostatními stejně orientovanými ženami, např. členstvím v organizacích, odebíráním časopisu apod.) odpovědělo 86 % respondentek, že je se svou orientací spokojeno a že by si ji nepřálo změnit, ani kdyby to bylo hypoteticky možné. 10 % z těchto žen uvedlo, že by tuto možnost využily v minulosti, aby se vyhnuly coming outu a nutnosti vysvětlovat vše rodičům. Zbývajících 14 % žen by této možnosti využilo; několik žen by se tak rozhodlo proto, aby své zaměření nemuselo stále tajit nebo z důvodu netolerantního postoje společnosti. Pouze dvě ženy, které by volily změnu své orientace, uvedly osobní důvody (přání žít trvale se současným přítelem) a pět žen své rozhodnutí neupřesnilo.

Naprostá většina žen, které nějakým způsobem projevují své zaměření, je se svou lesbickou orientací spokojena. Důvodem většiny ostatních, jež spokojeny nejsou, jsou vlivy vycházející z vnějšího světa, z jeho postoje k této menšině. Pouze u několika těchto žen lze hovořit o vnitřní nespokojenosti s orientací. Výsledky dále naznačují, že akceptování příslušnosti k této menšině s sebou v případě lesbických žen nese vysokou míru spokojenosti s vlastním erotickým zaměřením.

Proč není homosexualita deviací stejně jako pedofilie? Co když budou žádat stejná práva i pedofilové, aby byla pedofílie považována za normální a mohli tak normálně prznit děti?

Pedofilie je sexuální deviace, jež není vázána na sexuální orientaci. Nepřísluší hodnotit pedofilii na stejné úrovni jako homosexualitu, protože se tím silně potlačuje fakt, že pedofilní jsou i heterosexuálové. Jedná se o podřazenou sexuální orientaci.

Homosexuálové vytvářejí pevný partnerský rovnoprávný vztah se stejně orientovaným jedincem. Jejich jednání je dobrovolné a přináší jim rovnocenné uspokojení. Směrodatné je následující vnější společenské hledisko. Zeptejme se, zda homosexualita a homosexuální chování či partnerství má či nemá negativní etický dopad na společnost, zda ji nějakým způsobem poškozuje, či nikoliv. Domnívám se, že naše společnost není fenoménem homosexuality a jejími příslušníky nějak napadána či ohrožována a že tímto jevem není společnost zatěžována víc, než kteroukoliv jinou minoritou či subkulturou. Homosexuální jednání nikoho nepoškozuje. Otevřené homosexuální jednání neovlivňuje budoucí sexuální zaměření dětí, a pokud si to někdo myslí, je to proto, že si to sám vymyslel a nepídil se po vzdělání, při kterém by se mu dostalo vědecky potvrzených skutečností o biologických příčinách sexuální orientace.

Vzhledem k oběma bodům, tedy ke skutečnosti, že homosexuální člověk je schopen žít stejně hodnotný život jako i ostatní lidé a že homosexualita není něčím, co by mohlo pro ostatní členy společnosti představovat nebezpečí nebo omezení svobody, je třeba zmínit, že homosexualita je součástí přírody od doby oddělení živočišných druhů do dvou pohlaví z původních hermafroditních druhů. Uznáním a zrovnoprávněním této formy sexuality nehrozí zhroucení společnosti a degradace statutu rodiny, ale jen ještě větší rozšíření a pochopení pojmu normalita.

Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde