Partnerství dvou lidí stejného pohlaví je na první pohled jiné od partnerského vzoru heterosexuálních rodičů. Následující kapitoly se pokusí přiblížit základní kroky a zároveň i chyby, které gay prožívá, při prvních pokusech vytvořit šťastný partnerský vztah.
Partnerství dvou lidí stejného pohlaví je již na první pohled jiné od partnerského vzoru heterosexuálních rodičů. Lidé stejnopohlavně orientovaní nemají během svého dospívání v heterosexuální rodině patřičný partnerský vzor, který by jim pomohl při vytváření jejich vlastního vztahu.. Každému takto zaměřenému jedinci se v tuto chvíli evokují vzpomínky na své dospívání u rodičů. Základní principy hodnot takového vzorového partnerství není možné až na výjimky přenášet do vztahu dvou chlapců(mužů), či dvou dívek(žen). Následující kapitoly se pokusí přiblížit základní kroky a zároveň i chyby, které gay prožívá, při prvních pokusech vytvořit šťastný partnerský vztah.
Začněme však od začátku. Jako počátek si vezměme období coming outu. Je to období, kdy si člověk sám uvědomuje svou orientaci a připouští si existenci své specifické odlišnosti. Nezřídka v tomto období vychází celá skutečnost na povrch a se stavem věci je obeznámeno i rodinné okolí.
V tomto období má takový člověk spoustu představ, či spíše snů o tom, čeho by si přál dosáhnout. Takovým vzorovým snem je vztah s krásným a inteligentním klukem, k tomu zázemí bydlení a …. Zde se otevírá ona otázka, která by ve standardním heterosexuálním vzoru byla vyplněna slovy "a spoustu zdravých dětí." Tento vzor se začíná hroutit. Ti, kteří ho nezmění, mohou být v dalším dlouhém životním období určitým způsobem zmateni a stále budou hledat sami sebe. Když se člověk sžívá se svou orientací, je žádoucí, aby ji přijal jako absolutní. K tomu patří i to, že je oproštěn od biologické povinnosti rozmnožování a zachování genetické informace. Toto je první podmínka, se kterou je dobré se ztotožnit. Představte si situaci, kdy jste nalezli někoho, koho moc milujete, vytváříte vztah, v němž druhý chce zůstat nejlépe až do konce života, ale vy jednou přijdete za svým milovaným se slovy, že ho máte sice rádi, ale že je konec, neboť chcete mít děti a proto od této chvíle budete dělat heterosexuála a rozcházíte se. Kromě adopce tak neexistuje jiné přijatelné řešení problému výchovy vlastních dětí, které by bylo rozumné, stabilní a trvale uspokojivé pro všechny strany, myslím tím pokus o život s ženou v podobě standardní rodiny.
Tedy, pokud máte v hlavě pořádek, můžete vstoupit.