Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zdePod tlakem společnosti či okolí se žení mnoho gayů. Jejich manželství nemívají dlouhého trvání, některé vydrží i déle, ale vždy se ukáže, že předstírat a lhát nepůjde navěky. Obzvláště, objeví-li se někdo, s kým bychom chtěli žít mnohem raději a konečně bychom poznali, co je to pocit naplnění ze vztahu s někým, koho nemáme ”jen rádi”, ale opravdu jej upřímně milujeme...
Před 6 lety jsem se oženil, i když jsem měl nejeden poměr s muži. Jsem z vesnice a všichni kolem mě se ženili nebo vdávaly. Jen já jsem si řekl, že asi nejsem normální a tak jsem začal chodit s mou nynější ženou. Tři roky po svatbě jsem se dostal do kontaktu s mužem, který mne svedl a ve mně se to všechno znova rozjelo. Již osm let vyhledávám pánskou společnost a dnes jsem si našel vážnou známost o které ví mí rodiče a nejbližší příbuzní. Moje žena není zrovna ideální manželka. Přijde mi, že žijeme jako po 40 letech manželství. Ještě než jsem si našel vážnou známost jsem jí řekl, že se kvůli ní chci rozvést, za její hrozné chování a ponižování mě na veřejnosti.
Jenže ona si to všechno uvědomila a chce se napravit, ale já už nechci, protože mé srdce už tluče pro někoho jiného. Pár známých mi sice řeklo, že ji to musím říct, ať na ní nezůstane pocit viny, jenže to nejde, protože ona to nepochopí, všude to vykřičí a bude se za to mstít i na dceři. Už nevím jak dál postupovat. Prosím poraďte mi.
Aleš
Milý Aleši,
moc mne mrzí, že jste byl pod tlakem společnosti přinucen oženit se. Rozumím vašemu trápení, jak těžké je přetvařovat se a nutit kněčemu, co je proti vaší přirozené sexuální orientaci. Žít dále ve vztahu se ženou vám však nedoporučuji. Je vyloučené a nemožné, že byste cítil pocit štěstí a životního naplnění ve vztahu, který vám nevyhovuje, kde prožíváte pocity ponížení a arogantní chování manželky.
Pokud Vás přijali rodiče i bratr jako gaye, jistě víte, že vyjít spravdou ven je těžké. Nikdy nevíte, jak to druhý přijme, ale jistě jste poznal, jak pozitivní reakce přidává na vaší chuti do života, který bude podle vašich představ a čím dál více vás vzdaluje od současné ženy.
Rozvodové řízení je nutné však dobře naplánovat. Pokud jste si jist, že by vaše žena homosexualita nepřijala a dělala by vám zle, nikdo vás nemůže nutit, abyste se jí svěřoval. Náprava jejího chování není potvrzená větou, že se polepší, ale až skutky, které ukáží jak to je doopravdy. Osobně se domnívám, že i sebe hodnější žena nedokáže, to co by pro vás znamenal mužský protějšek a lze očekávat, že výrazně šťastnější nebudete, pokud ve vztahu setrváte.
Je otázkou, zda-li byste chtěl vychovávat svou dceru dále se svým budoucím partnerem, nebo ji ponechat ženě a odejít sám. Homosexualita a to, jestli vbudoucnu budete hypoteticky žít smužem či nikoliv, nejsou a nemohou být důvodem, proč byste si dceru nemohl vzít vy. Pokud se budete rozvádět bez nároku na svěření dcery, nemyslím si, že je nutné vycházet sorientací ven, když to považujete za irelevantní.
Přeji vám hodně štěstí.
Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde