Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zdeMám takový zvláštní problém. Je mi 24 let a už od prvopočátku mého sexuálního života (někdy kolem 18ti let) mám problémy s erekcí. Teda jenom když má dojít k tomu, abych prováděl aktivně anální styk.
Mám takový zvláštní problém. Je mi 24 let a už od prvopočátku mého sexuálního života (někdy kolem 18 let) mám problémy s erekcí. Teda jenom když má dojít k tomu, abych prováděl aktivně anální styk. Vždycky se tak nějak podvědomě kontroluji, jako jestli můj penis už je dostatečně tvrdý na to, aby tam šel zastrčit a on místo toho měkne, až nakonec změkne úplně a pak jsem tak vystresovaný, že už se erekce nedostaví. Je mi z toho vždycky trapně. Navíc poslední dobou, když už se s někým seznámím a má dojít k tělesnému kontaktu (připomínám, že se nikdy nejedná o zcela neznámého partnera), tak do tý postele už jdu s tím, že se mi stejně nepostaví a mám problémy s erekcí od samého začátku. Měl jsem asi tři vážnější vztahy, kde se mi to nakonec po několikatýdenních trapasech povedlo a pak dál už všechno vždycky šlo jak po drátku. Také když onanuji, tak nemám nejmenší problémy, takže si myslím, že je to psychického rázu, ale proč? Já nejsem žádnej nervák, jsem společenskej a nemám problémy s navazováním známostí. Připadá mi to jako začarovanej kruh, ze začátku jsem si myslel, že je to jen tréma z nezkušenosti a až se mi to poprvé podaří, tak tento problém sám zmizí, ale je to vždy stejně a navíc jak jsem psal, poslední dobou s tím mám problémy od samého začátku: už při mazlení se začínám "pozorovat" a vzrušení je pryč. Nemohli byste mi poradit, co mám dělat? Pomohla by Viagra? Nebo nějaká antidepresiva či co? Nebo mám navštívit nějakého psychologa? Zkoušel jsem i alkohol, jako že bych byl uvolněnější, ale taky nic. Jednou se mi dokonce stalo, že jsem vůbec neměl erekci, partner se udělal, já se omluvil, že jsem byl unavený a pak jsem se v koupelně udělal sám. Připadám si vždycky úplně strašně. Poraďte mi prosím, jak se hodit do klidu a prožívat to jako ostatní lidi. Někdy už mám strach s někým navázat kontakt, abych nebyl zamilovanej a v posteli nevypadal jako že jsem spíš na holky, když to se mnou nic nedělá, ale se mnou to dělá! Jsem tak nějak vnitřně vzrušenej jak blázen - akorát, že mi nestojí... nebo stojí, ale jakmile partner řekne, že by chtěl abych ho osouložil, tak je konec. :-(((
Jarda
Ahoj Jardo,
ačkoliv nemusíš být nervák a jsi společenský typ, erekce souvisí s jinou oblastí psychiky a není závislá na tom, jací jsme v běžném životě. Ztopoření penisu není samozřejmostí ani při silné sexuální potřebě a intenzivní erotické touze. Schopnost erekce se nerovná ani sexuální apetenci.
Je prokázáno, že jakékoliv soustředění a snaha o udržení erekce vůlí působí na erekci velmi negativně. Čím víc se soustředíme, aby se to povedlo, tím větší je procento pravděpodobnosti, že selžeme. Když nám na styku nezáleží, proběhne vše hladce.
Řešení tvého problému je možné a záleží na tobě, jaké metody k dosažení úspěchu použiješ, ale pamatuj, že to nejde hned. Dokonce ani ono "když to jednou překonám, pak to půjde vždy samo" nemusí být podmínkou. Proto bych Ti doporučoval spíše stálejšího partnera, před kterým se není třeba vytáhnout, jaký jsem borec, na rozdíl od náhodných sexuálních příležitostí. Pokud máš partnera, kterého máš rád, nemusíš se bát si s ním promluvit o svém problému. Pokud mu na tobě záleží, určitě ti vyjde vstříc s níže popsaným postupem.
Do postele bys neměl nikdy chodit s tím, že se ti nepostaví, a rozhodně ne pokaždé s někým jiným. Úspěch se dá očekávat pouze pokud zvolíš stálého sexuálního partnera a v sexu budete postupovat postupně a společně.
Pokud si myslíš, že se ti nepodaří dosáhnout erekce, pokus se partnerovi vysvětlit, že nemáš potřebu na sex a snaž se vyhnout další frustraci z dalšího neúspěchu.
Měl bys ctít zákon spontaneity a sex tedy neplánovat, rozhodně neplánovat anální sex, který by sis měl po následující období zakázat. Je dobré začít od nekoitálních aktivit. Mazlení, společnou masturbaci, preferovat orální uspokojení a získat naprostou jistotu v této oblasti. K análnímu sexu přistoupit až později, až si se s partnerem trochu sexuálně poznáte. K análnímu sexu pak musíš přistoupit aktivně. Tedy nečekat, až se ho partner začne dožadovat, ale sám si o něj říct, až tě to napadne a budeš mít chuť jít na věc. Rozhodně zas ne proti vůli druhého. Mít chuť na anální sex nemusí být pořád, čímž můžeš argumentovat, pokud nebudeš chtít přiznat se se svým problémem. Odtabuizování tvého problému před partnerem by však mohlo velice pomoci v odstranění stresu. Obzvláště by ses pak nemusel bát výsměchu či nechápavých pohledů a toho, co nazýváš trapasem. Tím se sníží závažnost selhání – oba budete vědět, proč to je a nemusí se nic řešit. To by ti mohlo pomoci přestat se soustředit na erekci, což je příčina tvého problému.
Antidepresiva se používají v jiných psychických stavech, kterými netrpíš, tvůj problém by se myslím dal řešit i bez jiných psychofarmak, jejichž vedlejším účinkem je někdy i nechuť k sexu obecně, neboť tlumí činnost CNS.
Alkohol má ve větším množství na erekci silně tlumivé účinky, takže ten nedoporučujeme v žádném případě před sexem konzumovat.
Viagra by ti mohla pomoci v překonání problémů v léčebném období, ale při jejím vysazení je (malá) pravděpodobnost, že by se problémy mohly vrátit. Bohužel je třeba zvážit i finanční náročnost tohoto způsobu léčby.
Pokud by se Ti to nedařilo, doporučujeme sexuologickou ambulanci, kde se můžete pokusit najít jiné řešení. Sexuolog ti může nejen předepsat onu Viagru, ale i jiné léky, jako např. Yohimbin. V lékárně si můžeš koupit bez receptu sexuálně povzbudivý čaj Vakorai, který by tě mohl podpořit.
Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde