Jinak emancipace homosexuálů nemá nic společného s módními trendy nebo s oním konzumním způsobem života, jak jsem se také zmínil. V zemích, respektive na ostrovech nedotčených moderní civilizací jsou homosexuálové v rodinách považováni za rodinné členy, kteří mají v rámci výchovy dětí svých heterosexuálních sourozenců svojí pozitivní úlohu. Tam sice neexistují manželství homosexuálů nebo registrovaná partnerství, ale neexistují tam také žádné předsudky. Tak by mě zajímalo, jak byste se chtěl konfrontovat i s lidmi - křesťany, kteří svojí homosexuální orientaci netají, nestydí se za to a považují ji jako součást své vlastní identity. přeji pěkný den:-)

Myslíte, že homosexualita je záležitost tělesná? Já bych tedy řekl, že rozhodně duševní, stejně jako víra. A homosexualita se s vírou neslučuje prostě proto, že jednání s ní spojené je zakázáno ve SZ ("kdo leží s mužem jako se ženou, jeho krev padni na jeho hlavu") i NZ ("tito nezdědí království nebeské: ... muži, již mají intimní styk s muži...") a, což je pro katolíky asi nejdůležitější, i v jejich tradici. Takže homosexuálně jednat se podle víry nesmí, homosexuálně myslet by se taky nemělo, protože jak se píše např. v Matoušově evangeliu, kdo chtivě pohlédl, v srdci zcizoložil. Ovšem hříšných je i spousta projevů heterosexuální orientace, což si určitě středomořské národy zas až tolik k srdci neberou (např. promiskuita je hříšná v obou provedeních, protože člověk se vůbec nemá oddávat sexuálním kontaktům s jinou osobou než s manželem/manželkou a je jedno, jakého je ta osoba pohlaví, pořád je to hřích proti přikázání "nesesmilníš").
To, že je homosexuál nemocný, pokud jím být nechce, je dáno konsensem lékařů. I když, jak se tady jednou psalo, ve Francii zž přestali považovat za nemoc transsexualitu, u níž je nespokojenost její vlastní podstatou (zde by byla nemocí příslušnost k určitému pohlaví, s nímž se daná osoba neztotožňuje), takže třeba to asi opravdu skončí u toho pojetí s pihami, které nejsou nemocí, ať to vadí nebo ne.

No právě...Homosexualita v základním jádru není věc tělesná, ale citová především. Proto jsem řekl, že mi je těch mladých mužů, kteří se za své city stydí, a chtějí se z nich "vyléčit" prostě líto. Homosexualita je z odpobrného hlediska variace k heterosexualitě stejně jako jsou v poměru například leváci k pravákům. Homosexualita navíc byla odbornou veřejností již před více jako 20 lety vyňata ze seznamu chorob a nemocí. Není tedy co léčit. Homosexuál se může leda tak léčit z nachlazení nebo z chřipky atd. Není to volba. Je to přirozený atribut lidské identity stejně jako je do vínku dáno nadání, temperament či barva pleti člověku. Je tedy pochopitelné, že i homosexualita bude Bohem (vesmírným universem) považována jako Jeho zvláštní znamení boží pozornosti ať už se Vám to líbí či ne. Nakonec homosexualita je mnohem starší než vznik křesťanství a homosexuálové jsou významnými architekty světových dějin a umění (Michelangelo, leonardo da Vinchi...). Jenom pro upřesnění. Stále existují mylné představy a Vy nejspíš jste toho důkazem, že když se řekne homosexuál, představí si nekteří pouze záležitost od pasu směrem dolů. Což je nesmysl. Problém je totiž již jen v tom slověk SEXUÁL (Homosexuál). To toiž nekoresponduje s tím co skutečně homosexuálové cítí. Já jako gay mám náklonnost ke stejnému pohlaví a to, že políbím svého stálého přítele, chytnu ho za ruku a vyznám mu lásku, hříchem jistě není. Ježíš také tu a tam nějakého toho apoštola ve svém náručí konejšil. A hlavně Ježíš nikdy nesoudil. Naopak, vyzdvihoval vždy ty bezprávé. Pohlavní anální styk nepraktikuju, ale za své city se prostě stydět nemám:-). Jinak ale souhlasím, že pokud se u některých homosexuálů vyskytuje promiskuita pak by to byl z křesťanské terminologie stejný hřích jako když střídá partnery heterosexuál. Možná byste si měl přečíst řadu dalších odborných publikací, které vypovídají i tom, jak je nejen ve zvířecí, ale i v lidské říši homosexualita překvapivě a pro některé paradoxně i nosite

...i nositelem reprodukce. To když vědci dnes zjistili, že v místech na naší planetě, které jsou nezkažené, bez předsudků a bez materiální a hmotné přesycenosti řada kmenů považuje homosexuální jedince za lidi s neobyčejně daným posláním. To když se vyskytne někde u sourozenců homosexuální jedinec, který se záhy stane mnohem lepším příkladným "rodičem" dětí svých sourozenců. Takový homosexuální stryček se stává u dětí jeho sourozenců mnohdy daleko žádanější než jejich vlastní biologičtí rodiče. Vemte si jenom takové delfíny. Inteligentní tvory. Až polovina delfínů je homosexuálních. Tato náklonnost přetrvává u delfímu i v dospělosti, kdy homosex. jedinci jsou stále na blízku svých heterosex.kamarádů a zajišťrují si tak ochranu i pro celou jejich populaci. Jsou tak soudružní, přátelští...jeden by za druhého položil i život. Je to vlastně přirozenost zachování si svého rodu i vzájemné ochrany. V tomto nenlze ani omylem spatřovat něco nepřirozeného ba dokonce to označovat za hřích! Inteligentní Vesmír a jeho zákonistosti bych tedy být na Vašem místě raději příjímal s pokorou, s respektem a s uznáním.

Ano, nějaké takové informace o péči homosexuálů o jejich příbuzné jsem již četl, ono se tomu ostatně vyhýbá skoro stejně těžko jako superstar :) K Ježíšovi a jeho chování k apoštolům: ano, to vím, taky nejsem zastáncem takového toho chlapáctví, kdy si hrají ti dotyční na naprosto bezcitné... to že Ježíš někoho objal, není dle mého názoru nijak homosexuální projev, to je celkem normální v jistých kulturách (stačí se trochu podívat na nějakou telenovelu, ono taky nic jiného z prostředí latinoamerického nebo středomořského u nás není, a vidíme hned, jak se tam pořád někdo s někým líbá a není to myšleno nijak sexuálně - když se setkají dvě známé hned se líbají, známá se známým taky, no muži zpravidla stejně ne, ale je tam dovolena obecně větší náklonnost). No, naše středoevropská kultura a expandující anglosaská na to mají jiný názor a úkolem muže v nich je nejspíš především pořád dokazovat, že není homosexuál a nestará se o ženské věci (jako je třeba i péče o dítě, kde se ale naštěstí názor postupně obrací).
No, fyziologie používaná na lékařských fakultách (Trojan) orientaci na stejnopohlavního jedince za fyziologickou nepovažuje (ale nekomentuje to moc).
"Není to volba." To asi opravdu není, asi málokdo je homosexuálem kvůli tomu, že je to in. I když se to občas tvrdí, myslím si, že přiznat se k tomu je hodně obtížné, tak proč to dělat, pokud by to nebyla pravda. Ale mnohé věci člověk ovlivnit může, záleží jen na něm, jak se bude realizovat. Jsem ochoten věřit tomu, že prvek orientace na obě pohlaví je v různé míře obsažen u každého a různě se projevuje (v duchu Freudových názorů, jejichž stoupencem ale jinak moc nejsem, nebo spíš asi jejich dopadů nebo vývodů typu: na tom a tom není nic špatného...).
Zvláštní znamení Boží pozornosti? No já nevím... ostatní "varianty" bychom tak asi taky neoznačili že... (příslušnost k rase, levorukost atd.).
Homosexualita je jedním z aspektů osobnosti, nemůžeme z ní vyvozovat všechno. Že. Samozřejmě, když je

... Samozřejmě, když je někdo homosexuál, nevěnuje se celý život souložení se stejnopohlavními jedinci, ale na druhou stranu, právě toto je jev, který je odlišuje od majoritní společnosti (které se říká heterosexuální, ale zde asi nebude sexuální orientace tolik vytrhována do popředí - stejně jako se asi o málokom roztrubuje, že je heterosexuál, to se předpokládá, není-li řečeno jinak - dokonce i na některých zdejších diskusích z odpovědí plyne, že zde tento předpoklad je, ačkoli dotaz jej neobsahuje), to že ten člověk rád maluje nebo hraje na klavír s tím tolik nesouvisí... pokud budeme vytvářet nějaký obecný obraz homosexuála bude tam spíš zahrnuto to, co dělají ve svém intimním životě a těch svých klubech. To je jako bychom posuzovali heterosexuály dle nevěstinců, protože tam se jejich specifita vůči jiným orientacím projevuje nejvíce.
No a slovo homosexuál vystihuje podstatu této skupiny - do této sémantické kategorie zařadíme někoho na základě jeho sexuálních aktivit či přání, ne kvůli tomu, že je to dobrý módní návrhář nebo architekt. Slova gay a lesba na tyto skutečnosti svým původem neodkazují, ale zase stejně mají stejné podmínky pro to, aby tak byl někdo označen.
"Ježíš nikdy nikoho nesoudil." Písmo tvrdí, že "Bůh nenávidí hřích, ale miluje hříšníka". U Ježíše tomu tak je - on neodmítá poběhlice, zrádce národa a lichváře, neodsuzuje ani ty, co zapříčinili jeho smrt (snad s výjimkou Jidáše), ale nabádá je, aby se svým nevhodným jednáním přestali: Marii Magdaléně říká - "ani já tě neodsuzuji - jdi a už nehřeš!" - takže on vůči ní zase tolik tolerance nemá. Je jí odpuštěno, ale její jednání schváleno není! Stejně tak, když faarizeové kritizovali Ježíše, že jídá s hříšníky (celníci a nevěstky), řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.", takže své spolustolovníky označil jako ty, kdo dělají to, co nemají dělat.
Vy spojujete s přesyceností a hmotným nadbytkem netoleranci k homosexualitě, já to vidím spíše n

... já to vidím spíše naopak. Pod vlivem konsumismu se společnost a její hodnoty rozpadají. A důsledkem i příčinou tohoto rozpadu je "sexuální revoluce", spojená s velkým nárůstem promiskuity, různých praktik dříve považovaných za úchylné a tolerancí k nim (tzn. tyto věci se děly určitě i dříve, ale byly vnímány negativně, zatímco nyní prostě patří k životu, někde se i pohled obrátil).
No ano, v kulturách bez rozvinutější civilizace (nebo abych byl korektní: bez vlivu abrahamovských náboženství) se dívají třeba na homosexuály taky smířlivěji... ale do jaké míry profit z nich souvisí s jejich homosexuální orientací? Spíš je to přece dáno tím, že se nevěnují aktivitě vedoucí k reprodukci, takže mají volno od výchovy vlastních potomků a mohou se věnovat cizím. Homosexualita tomu ale nijak nepomáhá.

Ano, nějaké takové informace o péči homosexuálů o jejich příbuzné jsem již četl, ono se tomu ostatně vyhýbá skoro stejně těžko jako superstar :) K Ježíšovi a jeho chování k apoštolům: ano, to vím, taky nejsem zastáncem takového toho chlapáctví, kdy si hrají ti dotyční na naprosto bezcitné... to že Ježíš někoho objal, není dle mého názoru nijak homosexuální projev, to je celkem normální v jistých kulturách (stačí se trochu podívat na nějakou telenovelu, ono taky nic jiného z prostředí latinoamerického nebo středomořského u nás není, a vidíme hned, jak se tam pořád někdo s někým líbá a není to myšleno nijak sexuálně - když se setkají dvě známé hned se líbají, známá se známým taky, no muži zpravidla stejně ne, ale je tam dovolena obecně větší náklonnost). No, naše středoevropská kultura a expandující anglosaská na to mají jiný názor a úkolem muže v nich je nejspíš především pořád dokazovat, že není homosexuál a nestará se o ženské věci (jako je třeba i péče o dítě, kde se ale naštěstí názor postupně obrací).
No, fyziologie používaná na lékařských fakultách (Trojan) orientaci na stejnopohlavního jedince za fyziologickou nepovažuje (ale nekomentuje to moc).
"Není to volba." To asi opravdu není, asi málokdo je homosexuálem kvůli tomu, že je to in. I když se to občas tvrdí, myslím si, že přiznat se k tomu je hodně obtížné, tak proč to dělat, pokud by to nebyla pravda. Ale mnohé věci člověk ovlivnit může, záleží jen na něm, jak se bude realizovat. Jsem ochoten věřit tomu, že prvek orientace na obě pohlaví je v různé míře obsažen u každého a různě se projevuje (v duchu Freudových názorů, jejichž stoupencem ale jinak moc nejsem, nebo spíš asi jejich dopadů nebo vývodů typu: na tom a tom není nic špatného...).
Zvláštní znamení Boží pozornosti? No já nevím... ostatní "varianty" bychom tak asi taky neoznačili že... (příslušnost k rase, levorukost atd.).
Homosexualita je jedním z aspektů osobnosti, nemůžeme z ní vyvozovat všechno. Že. Samozřejmě, když je

Téééda..to jste se ale rozepsal. Já nejsem vychováván v křesťanském duchu, proto si nedovolím poukazovat na biblické texty i když mých pár přátel-gayů a mimochodem také křesťanů - učitelů historie mne ujistilo, že to že jsem gay není hřích. Jak jsem napsal homosexualita je poměrně široký pojem a nelze za tím sledovat například pohlavní sex osob stejného pohlaví. Já mám silnou náklonnost k mužům, a to tak, že se do nich dokážu zamilovat. Neexistuje nikde napsáno, že láska je striktně jen mezi muži a ženy. Muži jsou pro mne prostě přesvědčivější osobnost než ženy. Tím nijak ženy nezavrhuji, protože mám hodně přátel mezi ženami, ale ta síla té náklonnosti prostě k nim nepřevládne. Konec konců, podívejme se dál. Do antiky. Již v antice homosexuální vztah patřil ke společenskému bontonu. problém byl jen v tom, že homosexuální láska přitahovlala i heterosexuály, kteří se tu a tam rádi oddávali homosex. hrátkám. To však není problém rozených homosexuálů. Ono ostatně je třeba rozlišovat mezi homosexuální orientací a homosex. chováním. Věděl jste třeba to, že mnoho lidí, kteří kdy homosexualitu zavrhovali, byli posléze odhaleni jako homosexuálové? Je to zvláštní, pro mne nepochopitelné. Ale to jsou přesně tipy lidí, kteří mají komplex přijmout seba sama a tak sebe raději nenávidí, čímž to odráží i do svého okolí. Nemyslíte si, že i z duchovního hlediska má každý člověk něco prožít? A obstát v nějaké životní zkoušce? Nenapadlo Vás, že vesmírné universum je natolik inteligentní, že vše co tvoří má nějaký svůj význam? Já znovu říkám, že jsem rád za to jakým jsem a nikdy bych neměnil. Žiju naprosto plnohodnotný život. Jen mi je líto lidí, kteří vůbec uvažují o nějaké léčbě své vlastní identity, která je jim předurčena. To je celé. Pěkný den přeji:-)

Taky jsem nebyl vychován v křesťanském duchu, křesťanem jsem se stal ze svého rozhodnutí, spíše proti vůli rodičů, takže mě nikdo nemůže osočovat, že už mi od dětství byl vymýván mozek "pohádkami o dědečkovi na obláčku" (vím, že to není Váš případ, ale v diskusích bývají takové reakce časté).
Jinak vlastně ani nevím, jak se Bible dívá na výběr partnera... oni si lidé asi partnery vybírali celé věky na základě jiných kritérií, než je láska. I když asi i ta svou roli občas hrála. No, účelem manželství je pokračování lidského rodu (ano, manželství je možné i mezi lidmi neplodnými... třeba z důvodu stáří).
S tou antikou... nevím, nejsem si tak jistý, jestli byl za přirozený brán vztah mezi dvěma srovnatelně starými muži. Co vím, jednalo se spíše o vztah dospělého a dospívajícího muže (věkový rozdíl asi jedné generace), takže se jednalo o pederastii, která byla obvyklá i v muslimské kultuře v době jejího vrcholného rozkvětu (určité náznaky by se daly vyvodit i z Koránu, kde jsou věřícím-mužům slíbeni "chlapci mládí věčného") a přitom táž kultura považovala stejnověkovou homosexualitu za závažnou zvrhlost.
Ano, o vztahu mezi homofobií a homosexualitou (to, že se týkává stejných osob) vím. Snad i tento server takové názory prezentuje. Já takový názor považuji za oprávněný. Člověk si v rámci sebevýchovy zhnusuje nejvíc právě ty věci, které se jeho osobně dotýkají - usnadňuje mu to nedělat je. Léčba alkoholiků taky sahá k extrémnímu zhnusení pití, které by ale jinak bylo společensky přijatelné (společnost je alkoholem dost promořená a za patologické se to nepovažuje). Podobně i terapie homosexuálních sklonů vede k absolutnímu odporu k nim. Člověk totiž nemusí schvalovat veškeré své jednání a už vůbec ne své sklony. A tyto projevy u jiných lidí ho extrémně štvou.
Každý musí bojovat proti hříchu, který je v něm. U jednotlivých lidí se sklony k různým hříchům liší. Pro některé lidi jsou snad některá ustanovení Písma zbytečná, protože by je ani nenapad

... protože by je ani nenapadlo něco takového chtít dělat. Některá nejsou zas tak náročná. Jiná jsou kamenem úrazu. Co do které kategorie patří, se může interindividuálně lišit.
Obstát v nějaké životní zkoušce? To pro mne znamená přemoci sebe, poučit se, překonat obtíže, smířit se s tím, co ovlivnit nelze... takovou zkouškou může být i má vlastní nepravost, ale cílem řešení je tuto nepravost minimalizovat a usměrnit (hřích bývá obvykle špatným využitím Bohem dané schopnosti, její zneužití - jíst není hříchem, ale obžerství jím je, stejně tak se dají zneužít i ostatní Boží dary). Některé věci, Bohem dané, jsou právě životními zkouškami, ze kterých má člověk vyjít vítězně a zodpovědně je vyřešit, ne jim podlehnout.
Láska mezi lidmi (v širokém smyslu) je darem od Boha, člověka motivuje k péči o druhé, ke starosti o ně, a to je dobře. Ale chtivost dobrá není, ta vede ke zneužití druhého. Myslím si, že restrikce, které jsou nám uloženy v oblasti vztahů, jsou pro nás podporou, co se týče rozvoje lásky na úkor chtivosti, člověk díky nim na druhé pohlíží s úctou a ne jako na předměty k uspokojení vlastních tužeb, k čemuž nevyhnutelně vede uvolněná sexuální morálka (když někoho máme, jen co se trochu oťukáme) - člověk se dívá na druhé pouze jako na objekty, které mohou uspokojit jeho vášně, a klesá úcta k lidskému životu (nyní je již možné člověka na začátku ontogeneze legálně zabít a situace tíhne k tomu, že i na konci). Vůbec nechápu ženy, které se samy objektivizují (tím že chodí polonahé). Zdrženlivost hodnotu člověka zvyšuje (navíc je spousta lidí zapovězených). Ale s takovýmto postojem se musí člověk ztotožnit sám, pokud je v něm jenom společenským tlakem, potom se jeho tužby substituují na bezbranné (dokladem jsou problémy se zneužíváním mládeže v římské církvi).
Netvrdil jsem, že otevřenost v projevování homosexuality je zásadně spojena s konzumním stylem života všude, ale v našem kulturním okruhu to tak je. Lidem postupně padají jakékoli zábrany a projevují mn

...a projevují mnohem otevřeněji své sklony v sexuální oblasti, kde mizí omezení a za chvíli to bude jak u bonobů, i v oblasti všelijakých úchylek jako je automutilismus (nechápu, jak se může tolika lidem líbit chodit zohyzdění tetováním nebo být všelijak propíchaní, ale je to prý ještě rozšířenější úchylka, než by se zdálo, říkal můj přítel lékař, protože spousta lidí si uvědomuje, že je to zvrácené, a mají tyto projevy skryty pod oděvem). Udržet se nějak v důstojné podobě je stále těžší, protože pokušení jsou silnější a stejně to nikdo neocení, protože hodnoty jsou už "překonané". I spousta křesťanů na to rezignuje a nevidí nic špatného na tom, co čistá nauka odsuzuje.
Tak a teď ke konfrontaci: pokud je někdo křesťan-homosexuál, potom by měl minimálně splňovat stejné podmínky jako heterosexuálové (i když je zde asi silnější pokušení, co se týče nevěry, protože muži jsou obecně povolnější než ženy, takže heterosexuálové-muži narážejí častěji na odpor opačné strany). Jinak si ale myslím, že by se tito lidé měli vzdát jakékoli sexuální aktivity (v užším slova smyslu) vůči osobám téhož pohlaví a snažit se realizovat jinak. Asi je hodně těžké to vydžet takto nastálo a bez perspektivy změny (když může člověk doufat ve změnu, mnohé vydrží, ale bez vyhlídky... navíc když je to hlavně o síle vůle, protože nikdo nad ním nedohlíží, jenom Bůh), ale tak už to prostě je... snažím se osobně držet biblické zvěsti a neodchylovat se od ní, a to i kdyby se mi zdála přehnaná nebo překonaná, protože slovo Boží být překonáno nemůže. Stejně se nakonec ukáže, že mělo pravdu, což už se mnohokrát stalo tam, kde se zdálo, že je to pomýlené.

Děkuji za podnětnou diskusi. V podstatě se určitým způsobem na řadě věcí můžeme shodnout. Na druhé straně musíme ostatní lidi přijímat takové jaké opravdu jsou. Protože každým jsme jedinečnou bytostí už tím, že nikde na celé planetě nenejdeme svou kopii. Každý jsme originálem. A tedy i ve vztahu na sexuální nahlížení. Pokud jsem hovořil o svých přátelích gayiích a křasťanech zároveň, pak musím opravdu říci, že tito lidé se neoddávají sexu s lidmi stejného pohlaví stejně jako při propojení muže a ženy. Já to tak cítím podobně. Abych byl upřímný, mně osobně by třeba takový anální sex s mužem byl vnitřně i nepříjemný, možná snad i odporný. Ale pokud sex, pak na bázi lidských doteků, mazlivý sex, pohlazení, políbení a tak podobně...Například známý básník Kuběna, dnes žijící na hradě Bítov se za homosexuála sám považuje a přesto nikdy nežil pohlavně s mužem. Je to záležitost té citové náklonnosti. Přesto ale neodsuzuji jiné za to, že jsou jejich sex.preference s osobou stejného pohlaví jiné, než-li ty moje. Jestliže vezmeme v úvahu to, co jsem psal v úvodu, že každý jsme jako lidé jedineční, máme každý tedy i své sexuální touhy. Někdo je temperamentnější, jiný zas vlažnější stejně jako heterosexuálové...:-)

Mohu se Vás na něco zeptat? To, že jste stal věřícím, má jistě své opodstatnění. Já mám přátelé jak věřící i nevěřící. Ikdyž já jako nekřesťan to dělení moc rád nemám. Jsou lidé, kteří chodí do kostela, modlí se a v reálném životě druhým dokáží ublížit. Kolik takových lidí znám. A pak jsou lidé, kteří nikdy Bibli nečetli a mají silný morální kredit takový, že bych těmto lidem svěřil i správu našeho státu. Bez ohledu na jejich sex. orientaci. Ale k té osobní otázce...Nevím jak jste starý, ale neměl jste nebo nemáte sám tak trochu pochybnosti o své sex., respektivé citové náklonnosti? Já si mohu opravdu myslet, že můžete být latentním homosexuálem a to teď nemyslím vůbec špatně, ale ta otázka se soudě Vašeho slohu tak nějak sama vybízí..:-))) Mnoho lidí, že by mohli být homosexuálními to mnohdy o sobě ani nevědí, nebo si to nechtějí připustit z důvodů případných odsudků z okolí. Já si opravdu myslím, že by člověk měl žít v pravdě a měl by umět přijmou sebe sama. Jedině tím, že bude mít rád sebe, bude mít rád i zbytek světa. O tom jsem skálopevně přesvědčenej.
Proto je tolik důležitá odborná osvěta k přijetí homosexuality, aby se tím pomohly bourat předsudky a i lidem jinak orientovaným se umělo vysvětlit, že se za své city, nahlížení na svět vůbec nemají stydět. Já jsem tím pomohl mnoho dalším lidem, kteří se mi s touto osobní záležitostí svěřili. Homosexuálů je snad více než je leváků:-). Pokud mě tedy Bůh (Vesmírné universum) uhnětl takto, pak je to jeho znamení zvláštní pozornosti. Lidé mě přijímají jako člověka a nikoli jako sexuála:-)) byť o mě vědí, že jsem gay. Mám se rád a děkuji Bohu za to, že mohu prožít s pokojený, plnohodnotný a šťastný život. Já jsem skutečně šťastným tím kdo jsem.

Třeba je to s dopadem náboženství na morálku podobně jako s kouřením :) , kde přece také máme zkušenosti, že někdo byl zásadový nekuřák a v pětačtyřiceti dostal rakovinu a jiný hulil jak fabrika a dožil se stovky. Záleží na tom, jak vážně to člověk s vírou myslí a za další, ona i ta hrůza, co ten člověk produkuje, může být lepší než to, čím byl předtím, než víru přijal. Náboženství také není jen o morálce, i když to se dost těžko vysvětluje, protože v současnosti je úloha víry v životě člověka natolik zrelativizovaná, že "ono vlastně nejvíc záleží na tom, jestli je člověk hodnej a druhým pomáhá", pokud pomáhá je větším křesťanem, i když nevěří... jak jsou schopni tvrdit i (nikoli nevýznamní) lidé z tábora věřících. Podle biblické zvěsti se chováme co nejlépe nikoli proto, abychom byli spaseni, ale protože jsme spaseni - Božím zásahem jsme osvobozeni od moci hříchu, který stejně škodí především nám samým.
No, na to, abych věděl, jaké jsem orientace, jsem starý dost (na tomto serveru to zjišťují i lidé skoro o deset let mladší - je mi 22) a abych byl upřímný, nejsem nijak silně heterosexuálně zaměřený, ale chtěl bych mít rodinu (nejen kvůli dětem, popř. kvůli rodičům), ale i kvůli ženě.
To by mě vážně zajímalo, co je na mém slohu homosexuálního?
Jistě, pro lidi, kteří Vás znají, jste celý kompletní člověk a Vaše sexuální orientace není to jediné, co vnímají (to by vnímal ten, kdo Vás pozná jedině díky tomu, kdybyste se dostal do nějakého průvodu nebo Vás předcházela nějaká zvěst). Ona taky asi není nijak přehnaně důležitá v otázkách praktického života pro vycházení s Vámi.
No, leváky znám z každého většího kolektivu (o asi třiceti lidech) asi dva, tj. teze o 10% je asi pravdivá, ale homosexuály... znám komplet jednoho a to ještě jenom virtuálně, seznámil jsem se s ním na jednom fóru pro epileptiky a musím říci, že kdybych měl soudit podle něj, asi by u mě homosexuálové hodně klesli. Asi je jednodušší poznat leváka než homosexuála, protože se to víc pr

... Asi je jednodušší poznat leváka než homosexuála, protože se to víc projevuje. Pokud to tak není, tak je ten homosexuál už dost vykolejený (a podle těchto se tvoří ty předsudky, že, podle těch fistuláků a všelijakých zkrachovalých existencí). Taky nevím, proč by mi to měl dotyčný říkat, jaké je orientace, to si nechám říci, až se budu chtít s dotyčným bavit o jeho partnerských vztazích nebo niterných touhách (na to první řeč jednou asi přijde, na to druhé málokdy). Hm, kdybych měl stanovovat heterosexualitu na základě reálných vědomostí o těch lidech a ne na základě presumpce, asi bych to nevytáhl na 96%, ale na mnohem nižší a to ještě díky tomu, že jsou ti lidé v manželském svazku, což bývá to nejočividnější. A tak to má dle mého být.
Obecně vzato nemám rád lidi posedlé sexem. Což ale není případ mnohých homosexuálů, protože ti se prý často realizovali na jiných polích (protože balení holek je nebavilo, tak se z nich stali lidi intelektuálnější a víc zaměření na práci - není to i Váš případ? Máte podezřele dobrý sloh :) )

Díky za odopvěď. Měl jsem dovolenou, tak jsem hned neodepsal. Jinak pravdou je, že slohatér jsem byl už na základní škole. Ale máte nejspíš pravdu. Ani já nejsem sexem posedlý. Proto říkám, že homosexuální orientace nevězí odborně jenom v sexu:-) Sex je v podstatě vztah. Jsem intelektuálnější, ale zároveň umím být ještě mladým rebelem. pěkné léto

Je mi líto těch katolíků, kteří mají v hlavě nejspíš bludy. Jak někdo může říct, že homosexualita se neslučuje s vírou? Víra je přeci vždy, zásadně a jenom věcí ducha a nikoli těla. Natož nejaké sexuální orientace. Homosexuál není ani nemocný i za předpokladu, že homosexuálem být nechce. To je jako když jeden řekne, že nechce mít pihy na tváři nebo že je druhý zase má handicap tím, že má zrzavé vlasy. Také nebudou nemocní. To jistě ne. Mají jenom svůj osobní komplex přijmout sebe sama. Takže ti, co se chtějí přeorientovat, tak těch já upřímně lituju. Já homosexualititu považuju jako zvláštní znamení boží pozornosti a nikdy bych neměnil. Jsem rád, co cítím, jaké mám vidění světa a vůbec jsem rád tím, kým jsem.:-))

"Nelze léčit to, co není nemoc ... "
Ale ja tvrdím, že náboženské fanatické blúznenie JE nemoc ...
Tých "mladých katolíkov", čo chodia na tú kliniku, treba naozaj liečiť - ale nie z homosexuality ...

Ale samozřejmě, že to nemoc je, podle nových směrnic v případě, že se dotyčný s touto zvláštností neztotožňuje, potom se o nemoc jedná. Takže pokud někdo o léčbu stojí, má na ni nárok.
Ale tady samozřejmě budou raději převládat názory upřednostňující nenormální parafilie před zbožností.

Kdo vi, co jsou ti katolici zac. Normalni jedinec (homosexualni i heterosexualni) touzi po vztahu potazmo rodine. Ne se nekde prevlikat do dlouhych cernych sukni a hrat si na boziho pomocnicka.
Je vcelku mozne, ze mnoho z nich jsou pedofilove...?
Proc nechce mlady clovek zalozit vztah s jinym a normalne spolecne zit? Tot otazka.
At jsou jaci jsou, snazi se prostrednictvim cirkve o to, ziskat nejakou moc. Homosexualni orientaci jen vyuzivaji, za timto ucelem.
Jednou bude v moderni dobe podobne jednani trestne.
Kazdy z homosexualu musi jasne videt a chapat, co to je za parazity.

Pedofilové snad nejsou, ale omladina je náhradou adekvátního sexuálního partnera, protože ten je pro ně nedostupný. Možná jsou spíš homosexuálové.
Existuje spousta lidí, kteří chtějí zasvětit svůj život Bohu. Bohužel lidé žijící pod kuratelou Vatikánu se při této službě musejí vzdát rodiny (protože by je rozptylovala od jejich povinností), což je ale nebiblické, protože podle Bible kněží rodinu mít mohou - ale musí ta jejich rodina být spořádaná (jak může někdo, kdo nezvládne řídit svou rodinu, řídit sbor?). Církev v dnešní době zas až tak velkou moc nemá a to ani ve Španělsku ne. Není mi jasné, jak by měli využívat homosexuální orientaci?